Malé odběry podzemní vody zůstanou bez poplatku, změna cílí na velké odběratele

Osvobozený zůstává odběr do 6000 metrů krychlových podzemní vody ročně nebo 500 metrů krychlových měsíčně, řekl Šebestyán. "Jedná se o individuální a malé odběry, které nejsou a ani nebudou zpoplatněny, to znamená zhruba jeden milion obyvatel ČR, kteří jsou závislí na svých studních, ať už z pohledu domácností nebo chat a chalup, tak tato změna se jich netýká," uvedl Šebestyán. Průměrná spotřeba vody podle ministra činí na obyvatele 33 metrů krychlových za rok.

Zvýšení poplatků za odběr podzemní vody o pět korun na 1000 litrů podzemní vody tlačí podle Šebestyána zejména hydrologická situace v ČR. Uvedl, že spodních vod ubývá a Česko by mělo usilovat a motivovat velké odběratele k čerpání povrchových vod. "Neměli bychom si drancovat naše bohatství a měli bychom motivovat k čerpání povrchové vody," řekl ministr.

Podzemní voda nyní stojí dvě koruny za 1000 litrů. Povrchová voda, kterou podle resortu využívá více než 50 procent obyvatel, stojí nyní 5,20 až devět korun podle povodí. Částka za odběr podzemní vody se podle ministra nezměnila 25 let, což je také důvodem zvýšení poplatků.

Opozici vadí zejména forma projednávání změny, kterou bez předchozí debaty přináší poslanecký pozměňovací návrh k nesouvisející novele zákona o rostlinolékařské péči, a také přesměrování většiny ze sumy za výběr z krajů na ministerstvo zemědělství.

Například Středočeský kraj nyní přerozdělením získává ročně 70 milionů Kč, z nich deset milionů korun dává na Havarijní fond pro ochranu jakosti vod a zbytek na podporu a rozvoj vodovodů, kanalizací a zajištění pitné vody. Od dubna příštího roku má podle pozměňovacího poslaneckého návrhu vybranou částku získávat ministerstvo zemědělství.

Šebestyán dnes zopakoval, že dořeší, jak krajům nadále poskytovat peníze, které čerpají z poplatků za odběr podzemní vody. Částka podle něj dosahuje zhruba 380 milionů korun ročně. Ve čtvrtek má ministr jednat o řešení s Asociací krajů, uvedl.

Z výnosů za vyšší poplatky chce ministerstvo zemědělství podle svého dřívějšího vyjádření financovat například propojování vodárenských soustav, výstavbu čistíren odpadních vod nebo přípravu nových vodních zdrojů nezbytných pro adaptaci ČR na dopady klimatické změny.