Ke stavbě větrných elektráren v Ralsku žádá Liberecký kraj tzv. velkou EIA

"My jako kraj nejsme v pozici, kdy bychom záměr schvalovali, nebo neschvalovali, tady je míček na straně krajského úřadu. Je potřeba rozlišovat samosprávu a státní správu a tady opravdu to posuzování je na bedrech krajského úřadu, nikoliv nás kraje jako samosprávy," upozornil náměstek hejtmana pro životní prostředí Jiří Klápště (Spolu). Kraj ale podle něj vnímá potenciální dopad tak velkého záměru na obyvatele i okolní krajinu, proto žádá důkladné posouzení vlivu stavby na cennou lokalitu.

Projekt v Ralsku počítá s výstavbou 16 větrných elektráren s celkovou výškou až 250 metrů, kdy výška stožáru je až 166 metrů a průměr rotoru do 163 metrů, v oblasti Svébořic a Náhlova. Výkon každé z elektráren by se měl pohybovat od 5,56 do 7,2 MW, celkový instalovaný výkon elektrárny by tak měl být od 88,96 do 115,2 megawattů. Po dokončení by celý park dokázal ročně vyrobit tolik elektřiny, kolik by jinak vzniklo spálením zhruba 200.000 tun hnědého uhlí. ČEZ už má v lokalitě na pěti místech solární elektrárny o celkovém výkonu 56 MW.

Připomínky k projektu podal i Český svaz ochránců přírody Klenice ze sousedních středních Čech. "Oblast má vysokou přírodní hodnotu a je součástí širší krajinné mozaiky, kterou by výstavba takto rozměrného větrného parku zásadně ovlivnila," uvedla předsedkyně ČSOP Klenice Milada Vrbová. I tato organizace požaduje, aby investor musel zapracovat připomínky do dokumentace EIA a aby se posuzovaly všechny významné dopady na životní prostředí – od vlivu na krajinný ráz přes ochranu přírody až po možné dopady na místní i širší okolí.

"Česká republika se zavázala, že nějakým způsobem bude udržitelně řešit zdroje elektrické energie a bez větru se bohužel neobejdeme. Nicméně v tomto konkrétním případě vzhledem k rozsahu té stavby je potřeba posoudit adekvátně veškeré dopady na zdraví, na krajinu, na okolí tak, aby se ty negativní dopady minimalizovaly," řekl Klápště. Své energetické záměry má v lokalitě i Liberecký kraj, který chce na bývalém letišti Hradčany postavit solární elektrárnu s výkonem až 100 MW.

Liberecký kraj má s větrnou energetikou dvacetiletou zkušenost. Nejstarším projektem jsou dvě obecní větrné elektrárny v Jindřichovicích pod Smrkem připojené do sítě v roce 2003. Kraji patří v Česku co do počtu elektráren třetí místo, v sedmi lokalitách stojí 31 větrných věží v okolí Hrádku nad Nisou a ve Frýdlantském výběžku. Zařízení s celkovým instalovaným výkonem 49 megawattů dodala loni podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) do sítě téměř 111 gigawatthodin elektrické energie.

Zatím největší je v kraji větrný park firmy JRD Group v Hrádku nad Nisou s 13 větrnými elektrárnami s instalovaným výkonem přes 26 MW, v plánu má firma přidat dalších šest. V oblasti Dolní Řasnice a Krásného Lesa na Liberecku plánuje stavbu sedmi elektráren společnost W.E.B Větrná energie. Stavbu další elektrárny zvažují v Jindřichovicích pod Smrkem, rozhodovat o tom budou v referendu. V Košťálově na Semilsku plánuje stavbu elektrárny firma Beneš Energo, o stavbě elektráren se jedná také třeba v Brništi a okolních obcích na Českolipsku.