Lipavský: Ruský imperialismus zůstane hlavní hrozbou pro evropskou bezpečnost

Ruský prezident Vladimir Putin proti ČR i dalším evropským státům zahájil energetickou válku, chtěl tyto země svým vydíráním přimět zavřít oči nad bezprávím a ustoupit jeho geopolitickým ambicím, míní ministr.

"Současně zesílily kybernetické útoky na naši kritickou infrastrukturu. Po celé Evropě přibyly případy žhářských útoků a sabotáží. Čelíme nárůstu informačních vlivových operací s cílem polarizovat našI společnost a podlomit jednotu a akceschopnost Evropské unie a NATO," uvedl šéf diplomacie. Za znepokojující považuje také případy vnějších zásahů narušujících férovost voleb v Evropě.

Výzvy k ostražitosti se ale podle Lipavského netýkají jen Ruska, zmínil například dřívější kybernetické útoky skupiny APT 31, spojované se zpravodajskou službou čínského ministerstva státní bezpečnosti, na neutajované sítě ministerstva zahraničí. Česko se podle Lipavského musí zajímat také o bezpečnost dodavatelských řetězců a vyvarovat se jednostranných závislostí, které by jej učinily zranitelnými.

"Z nedávných zkušeností už dobře víme, že jedna událost na druhém konci světa může zásadním způsobem ovlivnit naši výrobu a export. Také proto se společně s našimi spojenci musíme více zaměřovat na zabezpečení dopravních tras a kritické infrastruktury," poznamenal.

ČR posiluje strategická partnerství a zaměřuje se na nové a perspektivní trhy, například v Indo-Pacifiku, Africe či Jižní Americe, vyjmenoval ministr. Zmínil také protiruské sankce na evropské úrovni či to, že Česko ukončilo energetickou závislost na Rusku. "Už nejsme vydíratelní režimem, který soustavně ohrožuje naši bezpečnost. Ruskou ropu ani plyn nepotřebujeme," konstatoval.

Česko se podle ministra řadí mezi 27 největších exportérů a 28 největších importérů zboží na světě. Ocenil vzestup vývozu do zemí mimo Evropskou unii. Loni dosáhla dynamika vývozu zboží do mimo EU úrovně 16 procent, vysoko tak přesáhla růst vývozu do EU, jenž byl dvouprocentní. Vývoz služeb do zemí mimo EU rostl tempem 14 procent, do zemí EU 11 procent.

V závěru projevu se Lipavský vrátil mimo jiné k podpoře Ukrajiny, jež podle něj momentálně disponuje nejzkušenější armádou v Evropě. Vývoz na Ukrajinu podle něj loni dosáhl téměř 45 miliard korun, což ze země činilo 18. nejvýznamnějšího partnera pro český export. Meziročně se loni vývoz na Ukrajinu zvýšil o čtvrtinu. Zdůraznil také české zapojení do obnovy Ruskem napadené země.

Za zásadní Lipavský považuje také rozhodnutí vlády Petra Fialy (ODS) o postupném navyšování obranných výdajů až na tři procenta hrubého domácího produktu (v dnešních cenách zhruba 240 miliard korun) v roce 2030. Peníze ale podle ministra musí směřovat také do kybernetické bezpečnosti a nových technologií.

Výsledek tendru na stavbu nových jaderných bloků v Dukovanech se podle Lipavského promítne do řady zahraničních vztahů, a to nejen s Korejci, jejichž firma KHNP zakázku získala, ale třeba i se Spojenými státy, neboť jejich firmy se budou na zakázce významně podílet. "Užší vztah můžeme budovat s dalším provozovatelem korejských reaktorů, třeba se Spojenými arabskými emiráty," dodal.