Platforma: Mimořádná daň může ohrozit investice do dekarbonizace a rozvoje vodíku

Vláda v září rozhodla o uvalení mimořádné daně na rafinerie, uplatňovat ji bude v letošním a příštím roce. Zdaňovat se bude zvýšená marže proti roku 2025. Vláda tím reaguje na nárůst rafinerských marží v důsledku narušení globálního trhu s ropou.

Podle HYTEP zavedením mimořádné daně vzniká rozpor mezi požadavky státu na rozsáhlé investice do dekarbonizace v řádu desítek miliard korun a opatřením, které podle platformy může snížit schopnost průmyslových podniků tyto investice financovat.

"Není možné na jedné straně požadovat po průmyslu miliardové investice do dekarbonizace a plnění závazných cílů pod hrozbou vysokých sankcí a na druhé straně prostřednictvím mimořádného zdanění snižovat jeho schopnost tyto investice uskutečnit. Pro dlouhodobé investiční projekty je zásadní stabilní a předvídatelné podnikatelské prostředí," řekl výkonný ředitel HYTEP Martin Křemenák.

Nová daň má v tuzemsku vliv primárně na Orlen Unipetrol, který mimo jiné připravuje projekty na snižování emisní náročnosti výroby vodíku a na postupné nahrazování konvenčního vodíku obnovitelným. V současnosti firma vybírá dodavatele technologie pro výstavbu jeho výrobny. Tyto plány může podle HYTEP daň ohrozit.

Platforma proto v minulých dnech požádala ministerstvo financí o vyhodnocení dopadů daně na investice. "Fiskální opatření by neměla být posuzována izolovaně od ostatních politik státu. Pokud Česká republika požaduje po průmyslu rozsáhlé investice do dekarbonizace, je potřeba současně sledovat, zda nastavení ekonomického prostředí umožňuje tyto investice skutečně realizovat," dodal Křemenák.

Ministerstvo financí ovšem obavy o investice nemá. "Návrh je nastaven jako dočasné opatření pro roky 2026 a 2027 a dopadá pouze na část mimořádných marží vzniklých v důsledku výjimečné geopolitické situace na trhu s ropou a ropnými produkty. Nedotýká se běžné úrovně hospodaření ani schopnosti financovat investiční činnost. I po uplatnění daně tak zůstává zachována běžná úroveň ziskovosti i významná část mimořádných výnosů, které mohou využít pro další rozvoj a investice," řekl ČTK mluvčí úřadu Filip Běhal.

Zároveň upozornil, že podobnou daň zavádějí i další státy. "Otázka mimořádných rafinerských marží je předmětem širší evropské diskuse a byla projednávána i na úrovni ministrů financí EU," dodal Běhal.

Nová daň se bude vztahovat na firmy, jejichž celkové příjmy dosahují alespoň dvou miliard korun ročně a současně mají příjmy z rafinerské činnosti alespoň 50 milionů ročně. Bude činit 50 procent z nárůstu hrubé marže oproti roku 2025. Podle ministerstva financí se vláda inspirovala podobnou daní uplatňovanou v Polsku. Inkaso daně za příjmy rafinerií uskutečněné v letošním roce by podle ministerstva mělo být zhruba 5,5 miliardy korun.