Čínský dovoz ropy v červnu prudce klesl, LNG a uhlí naopak vzrostly

Podle celních údajů se celkový dovoz čínské ropy v červnu meziročně snížil o 41,3 procenta na 29,27 milionu tun. Objem dovozu ropy ze zemí Perského zálivu se meziročně propadl o 76,1 procenta. Nákupy z Ruska rovněž klesly, a to o 0,6 procenta. Ruský dovoz byl nižší již třetí měsíc za sebou, protože válka v Íránu vyvolala růst cen ruské ropy, a snížila tak výrazné slevy, ze kterých Peking dříve těžil.

Analytici upozorňují, že červnová čísla o dovozu ropy do značné míry odrážejí nákupy uskutečněné v březnu a dubnu. Tehdy ceny ropy zůstávaly kvůli konfliktu na Blízkém východě vysoké.

Dovoz LNG naopak v červnu meziročně vzrostl o 8,3 procenta a byl vyšší již druhý měsíc za sebou. Růst táhlo zdvojnásobení objemu dovozu z Malajsie a Ruska, dodávky z Kataru se naopak propadly o 93 procent. Před konfliktem na Blízkém východě měl Katar na dovozu LNG do Číny zhruba třetinový podíl.

Podle celních údajů také Čína v červnu nakoupila o 30 procent více uhlí. Učinila tak v době, kdy domácí produkce podle statistického úřadu v červnu klesla o 9,7 procenta kvůli výbuchu v uhelném dole v provincii Šan-si na konci května. Při neštěstí zemřelo 82 osob a stát přistoupil k rozsáhlým bezpečnostním kontrolám ve všech hlavních těžařských regionech.

Vyšší dovoz uhlí by podle analytiků mohl pomoci vykompenzovat pokles domácí těžby, zároveň však Číně poskytuje strategickou alternativu k nestabilním světovým trhům s ropou. Země má totiž vyspělé technologie pro výrobu chemikálií z uhlí, díky kterým je při některých výrobních činnostech méně závislá na ropě. Přestože většina uhlí pochází z domácí produkce, růst jeho dovozu může podle analytiků naznačovat snahu omezit závislost na dovozu ropy v době, kdy ceny této suroviny zvyšují nejistoty spojené s konfliktem na Blízkém východě.