Greenpeace navrhuje windfall tax pro firmy v energetickém a fosilním sektoru
Zavedení daně z neočekávaných zisků, takzvané windfall tax, pro firmy v energetickém a fosilním sektoru by při sazbě 33 procent mohlo do českého státního rozpočtu ročně přinést 1,3 miliardy eur (31,8 miliardy korun). Tento výnos by mohl kompenzovat škody, které firmy v těchto sektorech vytvářejí na životním prostředí. Vyplývá to ze studie, kterou dnes v Praze představili zástupci ekologické organizace Greenpeace ČR.
"V době, kdy veřejné rozpočty čelí tlaku a znovu rostou nejistoty spojené s cenami energií a vývojem ve světě, je klíčové hledat stabilní zdroje financování. Tato studie ukazuje, že nadměrné zisky v energetice jsou jednou z cest, jak tyto prostředky získat a vrátit je zpět společnosti," uvedl vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jaroslav Bican. "Aktuální je to zvlášť nyní, kdy v souvislosti s útokem USA a Izraele na Írán výrazným způsobem rostou ceny ropy a plynu, což opět odnesou především domácnosti, kdežto energetické a fosilní společnosti na tom vydělají," dodal.
Autoři studie uvedli, že zdanění neočekávaných zisků, které firmám vznikají v důsledku nepředvídatelných událostí, vnímají jako spravedlivé, protože se tyto firmy o vyšší zisky svým počínáním samy nezasloužily. Daň proto považují za způsob, jak část těchto zisků vrátit společnosti.
Studie také upozorňuje, že odvětví fosilních paliv dlouhodobě vytváří znečištění a škody na životním prostředí. "Pokud současně dosahuje nadměrných zisků, vyvstává otázka, proč by znečišťovatelé neměli finančně kompenzovat škody, které způsobují," uvádí materiál. Zároveň doporučuje, aby zavedení daně bylo trvalé, a to i s ohledem na to, že klimatická změna, k níž spalování fosilních paliv přispívá, je dlouhodobého charakteru.
Největší tuzemská energetická společnost ČEZ nechtěla návrh na zavedení daně komentovat s odůvodněním, že nezná detaily. "Již 92 procent našich zisků pochází z bezemisni činnosti," upozornil však mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Česko už v letech 2023 až 2025 windfall tax zavedlo v reakci na energetickou krizi po vypuknutí ruské agrese vůči Ukrajině. Vztahovala se na firmy působící v energetice, v petrochemickém a v těžebním průmyslu a na velké banky. Podle studie Greenpeace byl výnos této daně nižší, než byl potenciál při jejím vytvoření. Za jeden z důvodů tohoto nižšího výnosu studie uvádí, že energetická skupina EPH v reakci na zavedení daně přesunula část aktivit a výnosů do Švýcarska. Většinu výnosů z windfall tax, které se ročně pohybovaly kolem 38 miliard korun, podle odborník
Související články
ÚRSO predstavil 15 návrhov, ako zlacniť energie. Má aj odporúčania pre vládu
Energeticky náročný priemysel patrí medzi kľúčové piliere slovenskej ekonomiky, no v posledných rokoch čelí výraznému rastu cien e…
Drahý plyn dusí Európu. Zachráni ju elektrifikácia alebo návrat k fosílnym zdrojom?
Drahý zemný plyn v Európe znižuje konkurencieschopnosť tunajšieho priemyslu. A ani v najbližšom čase sa na tom zrejme nič nezmení,…
BBC: Trumpovu pondělnímu oznámení předcházely vysoké sázky na vývoj cen ropy
Krátce předtím, než americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil odklad útoků na íránskou energetickou infrastrukturu, uzavře…
Svaz: Stavební materiály v ČR kvůli ropě zdražují, výrobci omezují objednávky
Nedostatek ropy kvůli válce v Íránu, která začala 28. února, se už výrazně promítá do cen stavebních materiálů v Česku. Od začátku…
Válka se začíná propisovat do peněženek Čechů. První dodavatel zdražil energie
První dodavatel zdražil ceny elektřiny i plynu pro nové odběratele, ostatní zatím vyčkávají. Zájemci o fixaci energií u innogy si…
Kalendář akcí
SymGas 2026
Energy Vision
Dny teplárenství a energetiky 2026
Hospodaření s energií ve firmách – podniková energetika na cestě k dekarbonizaci
ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.