Analytici: Ceny paliv brzy překonají 40 korun za litr, poroste hlavně cena nafty

Ceny paliv zvyšuje konflikt na Blízkém východě po úderech USA a Izraele na Írán. U čerpacích stanic v ČR začaly pohonné hmoty prudce zdražovat v minulém týdnu, vyplývá z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Nafta od konce února zdražila v průměru o 5,53 koruny na nedělních 38,63 koruny za litr. Mezi sobotou a nedělí se průměrná cena zvýšila o víc než 60 haléřů. Za naftu tak motoristé na rozdíl od doby před vojenským konfliktem na Blízkém východě platí nyní víc než za benzin. Natural 95 zdražil od konce února v průměru o 2,60 koruny na nedělních 36,21 Kč/l. Ze soboty na neděli průměrná cena u benzinu stoupla o zhruba 30 haléřů.

Ropa od začátku roku zdražila přibližně o 77 procent, což je tempo, které globální energetický trh nezažil několik let, upozornil analytik Purple Trading Petr Lajsek. Uzavření Hormuzského průlivu je podle něj pro globální ekonomiku naprosto klíčová zpráva, protože jí běžně prochází zhruba pětina světových dodávek ropy. Situaci navíc podle Lajska zhoršuje omezení produkce v regionu.

Podle analytika XTB Jiřího Tylečka kromě drahé ropy působí na paliva také růst rizikové přirážky napříč dodavatelským řetězcem. "Všichni naceňují vyšší nejistotu, dražší náhradu zásob, volatilitu a možné logistické komplikace," vysvětlil Tyleček.

Pro další vývoj cen pohonných hmot je tak podle analytiků rozhodující délka konfliktu. "Když byla ropa naposledy na podobných úrovních kolem léta 2022, stál benzin v Česku kolem 47 korun za litr a nafta se pohybovala přibližně u 48 korun za litr," připomněl Lajsek. Překonání úrovně 40 korun za litr tak očekává už velmi brzy. S rychlejším růstem počítá zejména u nafty, která je v Evropě klíčovým palivem pro dopravu a průmysl. "Zdražování by navíc mohlo být rychlejší než v minulosti, protože velkoobchodní ceny ropných produktů reagují na pohyb ropy prakticky okamžitě," dodal Lajsek.

Ekonomové očekávají, že by vláda v případě trvalejší růstu cen ropy, mohla brzy přistoupit ke snížení spotřební daně, minimálně u nafty. "Při snížení spotřební daně z nafty o 1,50 Kč za litr činí roční ztráta pro veřejné finance ČR zhruba 13 miliard korun. V krajním případě snížení spotřební daně z nafty v uvedeném rozsahu po zbytek letoška by vláda zřejmě musela navýšit plánovaný schodek ze 310 až na více než 320 miliard korun, možná i 325 miliard," uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Dalším možným krokem vlády by mohlo podle některých expertů být uvolnění státních rezerv pro síť EuroOil, kterou provozuje státní Čepro. Podle Tylečka by to však mělo pro celý trh spíš jen omezený dopad. "Nouzové zásoby jsou podle zákona určeny hlavně ke zmírnění nebo překonání stavů nouze z nedostatku ropy a paliv, ne k tomu, aby stát přes jednu síť aktivně srážel maloobchodní ceny. Přesto uvolnění rezerv s nižšími cenami pro EuroOil by mohlo mít určitý psychologický efekt a lokálně vytvořit tlak na konkurenci," dodal Tyleček.

Podle hlavního ekonoma Portu Jana Berky by růst cen ropy neměl být nekonečný, data na trhu podle něj ukazují na tzv. backwardation, kdy cenová křivka postupně klesá z nejvyšších hodnot na nižší. "Trh tím v podstatě signalizuje, že v nejbližších měsících zůstanou ceny ropy zvýšené, postupem času však očekává jejich pokles," popsal Berka.

Kromě ceny produktů z rafinérií se výsledná cena pohonných hmot u čerpacích stanic skládá ze spotřební daně, DPH a marže obchodníků. Spotřební daň činí v Česku 12,84 Kč na litr benzinu a 9,95 Kč na litr nafty. Základní sazba DPH je od roku 2013 v ČR 21 procent. Dlouhodobou průměrnou marži obchodníků odhadují analytici mezi 2,5 až 3,5 Kč na litr.