Řeší se, zda území po původní Karviné bude památkovou zónou, podklady dodá NPÚ

Na ploše mezi bývalým Dolem Barbora, silnicí spojující Ostravu a Karvinou a šikmým kostelem svatého Petra z Alkantary, který je jedinou dochovanou stavbou ze staré Karviné, připravuje developer Panattoni stavbu průmyslové zóny. Ministerstvo životního prostředí tento měsíc rozhodlo, že Panattoni musí dopracovat vlivy stavby na životní prostředí, takzvanou velkou EIA.

"Myslím si, že je tady dostatek prostoru a dobré vůle na straně všech aktérů, abychom na jedné straně důstojně si připomínali památky a starou Karvinou a taky historii hornictví," řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Město Karviná a celé Karvinsko si ale podle něj zaslouží i nové ekonomické impulzy.

"Myslím, že se dá opravdu všechno citlivě sladit. Jak připomínky i na pohnutou historii během druhé světové války, historii města, historii hornictví, tak taky nové podnikatelské příležitosti a šance pro to, aby tady byl dostatek práce, a tím pádem atraktivní život," řekl Stanjura.

Zástupci developera letos řekli, že stavba Panattoni Smart Parku Karviná by mohla začít koncem roku 2026 nebo počátkem roku 2027 a hotova být do roku 2030. Mohlo by tam vzniknout až 4500 pracovních míst a celková výše investic by mohla dosáhnout až 25 miliard korun. Památkářům nebo spolku Stará Karviná ale vadí, že areál má území po historickém jádru původní Karviné, jež je i cennou archeologickou lokalitou, zcela přetvořit.

"Stará Karviná má několik kilometrů čtverečních. My 20 let máme v územních plánech schválených necelých 100 hektarů na to, že by tam mohl vzniknout nový průmysl. My jinou lokalitu nemáme," řekl karvinský primátor Jan Wolf (SOCDEM).

Připomněl, že Karviné poslední desítky let výrazně ubývá obyvatel. "Končí poslední důl a my kromě toho, že se můžeme zaměřovat na historii, na turistiku, tak vedle toho vidíme, že budeme muset hledat nové pracovní pozice, nové možnosti pro lidi, aby odsud neodcházeli, případně aby tady přicházeli noví, mladí lidé, kteří tady budou zakládat rodiny, budou tady mít práci a budou využívat i volný bytový fond, volné školy, volné kapacity školek. Město bylo postaveno pro 80.000 lidí a dneska nás je 48.000," řekl Wolf.

Průmyslová zóna by podle něj vzniknout měla. Kolem ní mají být zelené stěny, chystají se cyklistické stezky i pietní místa, což je město schopno s investorem řešit. "Ale nemůžeme celou Karvinou zasekat na tom, že tam bude prázdno. Nejsme přesvědčeni o tom, že nás turistický ruch, když to tak řeknu, zachrání. Může být součástí celé mozaiky," řekl primátor.

Na území kdysi byly například i tábory nucených prací. "Jsou to pietní místa na okraji zóny, která se dají vyřešit citlivě tak, aby byla funkční. Ale zase abychom se kvůli tomu teď zastavili... Když to vezmete, co Karviná za 200 let z hornictví získala? Co získali lidé? Umírají tady nejrychleji pánové, máme nejstarší obyvatelstvo a lidé se odtud stěhují. Takže jenom vzpomínat na hornictví prostě nejde. Jsem přesvědčený, že musíme hledat nové cesty, musíme hledat nové lidi, vzdělané lidi, kteří budou chtít se dále rozvíjet tady a budou tady chtít v tom regionu žít," řekl Wolf.

Posuzování EIA a zpracovávání komplexního pohledu na starou Karvinou z hlediska památkové péče se dělá souběžně. "Poté, co to bude zpracováno, tak moje ministerstvo na základě podkladů Národního památkového ústavu bude rozhodovat o tom, jakým směrem se vydá. To znamená, zda bude zahájeno řízení o vydání obecně závazného předpisu o památkové zóně, což samo o sobě je poměrně dlouhé řízení, to chci zdůraznit, nebo třeba to, že nakonec žádné řízení zahájeno nebude," řekl Baxa.

Nakolik by výsledek mohl ovlivnit výstavbu průmyslové zóny, bude záležet na developerovi. "Nová pracovní místa, to v našem kraji obecně, ale i v okrese Karviná nebo v oblasti Karvinska, potřebujeme. Takže každý takový investor, pokud přichází se solidním podnikáním, je vítán v našem kraji," řekl Stanjura.